Takhle běží v lese Wesley...

Jeden zoolog, odborník na velryby, měl takhle přednášku na univerzitě a vyprávěl studentům některé zajímavosti, které zjistil při svém bádání: „Představte si, například, některé velryby spolu komunikují až na vzdálenost 300 kilometrů!”
Jeden rýpavý student se zeptal: „A prosím vás, co by taková velryba říkala druhé, která je 300 kilometrů daleko?”
„Nejsme si zatím přesně jisti, ale je to něco jako: Héééj! Slyšíš mě ještě?”

Do řeznictví vběhne pes, ukradne několik buřtů a uteče. Rozčilený řezník však psa pozná, je to pes jednoho ze stálých zákazníků - místního právníka. Odpoledne zajde řezník k právníkovi a zeptá se ho: „Když mi vběhne do řeznictví pes a ukradne svazek špekáčků, mám nárok na finanční náhradu od majitele psa?”
„Ano, samozřejmě,” odpoví právník.
„V tom případě mi dlužíte sto dvacet korun,” říká řezník, „to totiž byl váš pes.”
Právník si povzdechne, vytáhne šekovou knížku a napíše šek na sto dvacet korun. Když je řezník na odchodu, právník ho zadrží: „Ještě moment! Tady máte účet na pět set korun za konzultaci.”

Jede chlápek na velbloudovi po poušti - hrozný vedro, velbloud sotva jde. Najednou kolem profrčí motorka. Chlap si povzdechne - ten se má, tomu to jede. Za chvíli se motorka vrací zpátky, a tak si ji stopne a ptá se: „Člověče, jak to, že ti to tak jede, když je takový vedro?”
Jezdec odpoví: „To je Enduro se vzduchem chlazeným motorem, takže čím rychlejc jedu, tím líp se chladí.”
„No to je bezva nápad,” řekne chlápek.
Vyskočí na velblouda a žene ho třicítkou. Velbloud běží, a tak zvýší na čtyřicet - velbloud se potí, funí, sotva plete nohama. Potom zvýší na padesát a velbloud po chvilce spadne a chcípne. Chlap se na něj chvíli dívá a pak říká: „Chudák, umrz.”

Rozčiluje se žába v restauraci nad talířem: „Pane vrchní, v té mojí polévce není ani jedna moucha!”

Proč jsou krávy na horách smutné?
Protože se nedá lyžovat.

Jde pes z bufetu, v ruce limču a prosí kvočnu: „Pipko, dala bys mi jedno brko?”

„Omyl,” řekl ježek a slezl z kartáče.

Zaposlouchali se dva myslivci do zvuků přírody a jeden povídá: „Buď jsou jeleni v říji, nebo nějaký valašský pasekář dostal žlučníkový záchvat.”

Žena si chce koupit papouška a moc se jí líbí jeden krásný zelenomodrý.
„Umí mluvit?” ptá se prodavače.
„Umí, ale zatím jen jednu větu a ta věta zní: Kdo je to? Ale velmi rychle se učí.”
Tak si ho ženská koupí. Jde nakupovat a zapomene, že k ní má přijít malíř pokojů. Malíř přijde, zazvoní a ozve se papoušek: „Kdo je to?”
A muž říká: „Malíř pokojů.”
Papoušek: „Kdo je to?”
„Malíř pokojů!”
Papoušek: „Kdo je to?”
„Malíř pokojů!”
Papoušek: „Kdo je to?”
A muž zařve: „Malíř pokojů!”
Vtom mu praskne v hlavě cévka a je po něm. Za chvilku se vrátí žena z nákupu, najde na prahu ležet chlapa a zděsí se: „Proboha, kdo je to?”
Papoušek na to: „Malíř pokojů!”

Víte, jak chytit divokého koně?
Koupíte si příručku „Jak chytit divokého koně” a postupujete podle ní.
A víte, jak chytit zebru?
Honíte ji kolem gumovníku tak dlouho, až si vygumuje pruhy a pak postupujete podle příručky „Jak chytit divokého koně”.